Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podrobná historia BLINK182(siedma kapitola)

16. 8. 2007

Kapitola sedmá

Na scénu vstupují manažeři a promotéři. A 182



Spolupráce s labelem Cargo byla pro Blink prospěšná. Pomohl jim s natočením debutové desky a krátce poté také kapele poskytl malý rozpočet pro natočení prvního hudebního videoklipu. A tento rozpočet byl opravdu malý. Málokterý videoklip stojí méně než půl milionu dolarů, ale na klip k M&M‘s muselo stačit pouhých 10 tisíc dolarů. Režie se ujal Darren Doe, který měl zkušenosti s prací s MxPx nebo Pennywise.

Děj videoklipu byl jednoduchý: členové kapely se probouzejí vedle svých přítelkyň, kterým každý něco ukradne. Poté se potichu z domu vykradou , aby se všichni potkali v Belmont Parku, kde prostě blbnou. Nakonec dorazí do kubu Soma, kde mají odehrát koncert. Na místě je ovšem čekají přítelkyně, následuje střelba z pistolí, kluci si klestí cestu na pódium, nicméně poté si uvědomí, že koncert byl zrušen. Haha!

„Díky věcem jako natáčení videoklipů si připadáte jako ve snu,“ říká Mark. „Nic moc jsme s tím videem neplánovali, ale tehdy jsem si připadal jako rocková hvězda. Víte, my jsme si platili modelky! Platili jsme jim za to, aby s náma byly celej den!“

Video se nakonec dostalo na několik kompilací a dokonce bylo zakázáno na MTV. Mohly za to ony tři holky s pistolemi. Nicméně, se základnou věrných fanoušků, písničkou v rádiu a zakázaným videoklipem se deska „Cheshire Cat“ prodávala čím dál lépe. A tak se stalo, že Blink už nebyli jen místní kapelou ze San Diega. Naopak se začínali pokukovat za hranice okresu. A to nejdůležitější, vzbudili pozornost Ricka DeVoe.

Rick DeVoe vyrostl v punk-surfařské scéně v jižní Kalifornii, chodil na večírky a zajímal se o nové kapely. Svět punk-rocku miloval tak moc, že když dospěl, odmítl jej opustit. Svoji vášeň proměnil v zaměstnání; nejprve jako jeden z nejrespektovanějších promotérů v punkové oblasti v Americe. Později jako jeden z nejrespektovanějších manažerů. V San Diegu si založil promoční společnost Big Dummy, která spadala pod křídla Bill Silva Presents. Rick byl prvním promotérem The Offspring a spolupracoval také s Pennywise. Staral se také o zájmy Unwritten Law v San Diegu. A nakonec, chtěl se stát manažerem Blink.

Blink z toho měli velkou radost. Tom DeLonge dal pro Ricka rychle dohromady sadu tiskových materiálů, které tvořily jen kopie fanzinů, recenzí a pár obrázků s motivy Blink, které Tom nakreslil.

„Modlil jsem se, abychom mohli pracovat s tímto chlápkem,“ vzpomíná Tom. „Byl to skvělej punkovej promotér, kterej dělal úžasný koncerty s The Offspring, NOFX nebo Pennywise. A já chtěl mezi těmato kapelama taky hrát.“

Přání kapely se splnilo a Rick DeVoe s ní podepsal smlouvu. Byla to perfektní shoda. Rick se s Blink okamžitě spřátelil; slíbil, že pro ni udělá všechno, co jen bude moct. A tento slib také splnil. Brzy po zahájení spolupráce upozornil na kapelu DeVoe také dalšího strážného anděla – Ricka Bondeho z Tahoe Agency. Tato společnost zařizovala velké punkové (i jiné) koncerty. Rick Bonde Blink věřil od začátku a hned jim domluvil koncerty, i když do té doby nikdy nehráli mimo oblast jižní Kalifornie. V těchto dnech Rick Bonde trávil celé hodiny se svojí ženou Jean plánováním miniturné a koncertů pro Blink, na kterých kapela obvykle nevydělala víc než 25 dolarů. A protože Rick a Jean byli placeni procentuálně ze zisku, dostávali obvykle tak 5 dolarů za několikahodinovou práci. Ale jejich ochota dala Blink možnost podívat se za hranice okresu a navýšit tak počet svých fanoušků. Rick a Jean spolupracovali s Blink až do roku 2000, kdy Tahoe Agency oficiálně ukončila činnost. Těch několik společných let mělo ale pro Blink rozhodující význam, a to vzhledem ke kariéře, tak k osobním životům členů kapely.

Ale „Cheshire Cat“ neznamenala jen dobré věci. Díky debutové desce si kapely všimli další Blink - jedna irská techno-kapela, o které ti Blink ze San Diega neměli ani tušení. A Irové chtěli, aby Američané přestali používat stejný název pro kapelu. A protože se kluci tehdy nechtěli pouštět do právnických bitev, svolili se změnou názvu. Ale názvu Blink přeci jen nevzdali úplně, znamenal pro kapelu totiž hodně. Museli pracovat hodně tvrdě, aby je lidé znali. Jako Blink. A tak, aby se odlišili od irských Blink, kluci ze San Diega jednoduše přidali za název číslovku. A proč 182? Jednouše, byla to náhoda; číslo nemá žádný význam. I když si Mark a Tom občas rádi vystřelili z fanoušků a sem tam plácli nějaké pseudo-teorie o tajemném číslu. Pravdou ovšem je, že 182 neznamená nic... A tak, Blink-182 byli na světě.

Pokračování příště



Stalo se během kariéry Blink (1)

Bláznivé kousky Ricka DeVoe, část první


V roce 1997 byli Blink-182 na turné na Floridě. Rick DeVoe tehdy za kapelou přijel, aby pomohl s několika koncerty. Jeden večer si Rick udělal pauzu, relaxoval a popíjel s přáteli. A jako vždy, když Rick popíjel alkohol, děly se zajímavé věci.

Klub, ve kterém Blink-182 hráli, byl hned vedle pánského striptýzového klubu. Vlastně jedny dveře vedly do dvou těchto klubů. Striptýzový klub byl plný ječících žen, které házely očka po striptérech na jevišti. A rozhodně se v tomto klubu dělo víc věcí, než v místě, kde hráli Blink-182.

Ti se před koncert bavili tím, že stáli ve dveřích a nakukovali do striptýzového klubu, kde se smáli kouskům, které striptéři předváděli. Z ničeho nic do klubu vtrhnul Rick a bez zábran skočil na jeviště. Odstrčil striptéra a začal za jekotu přítomných žen se svlékáním. Postupně odhodil kalhoty, tričko...a dámy šílely. Blink-182 se smáli a klub byl u vytržení.

Po chvíli se ukázali místní vyhazovači a Ricka odtáhli. Blink-182 se smáli tak moc, že svému manažerovi pomoct nemohli. A smáli se ještě více, když Rick začal místním gorilám vysvětloval, že všechno je v pohodě, a že nemusejí volat policii, protože není blázen. Že je jen manažer kapely, která hraje ve vedlejším klubu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář