delonge spomina na dude ranch
6. 8. 2007
Časopis Alternative press v rámci 10. výročí vydání desky Blink-182 "Dude Ranch" vyzpovídal Toma DeLonge. Český překlad si nyní můžete přečíst:
Dude Ranch byla první deska, kterou Blink-182 prorazili do mainstreamu. Čekali jste, že se to stane?
Ne. V té době nás nikdo z našeho labelu neměl rád. Oni pop-punk nesnášeli. Nechtěli pro to nic dělat. Fandili kapele Pavement apod. A tak po dokončení desky jsme za nima přišli a pustili jim konečnou verzi. Poslechnout si ji přišli všichni a po druhé písničce už tam nebyl nikdo (směje se).
Opravdu?
Jo, ale my si mysleli, že to je sranda. Víte, my jsme fakt byli takoví, za jaké nás můžete považovat. Když jsme tam byli poprvý, asi třikrát nebo čtyřikrát jsme jim ukázali naše péra. Asi jsme pobíhali a rozbíjeli různý věci. Fakt jsme tohle všechno dělali. Takoví jsme prostě byli.
Když posloucháš Dude Ranch nyní, jak ti zní?
Když to poslouchám teď, hlavně myslím na ty časy. Nedávno jsem byl na YouTube a narazil jsem tam na video, kdy jsme byli s Dude Ranch v Austrálii. Než jsme začali hrát, něco jsem řekl, potom Mark vyskočil a říká "Jo, to je to co říká tvůj táta, když ho šukám do zadku. Dělal jsem to tak tvrdě, že mi to udělal do pusy" (směje se). Nemůžu uvěřit, že jsme se tehdy bavili takovýmato řečma.
Překvapilo tě, jak rychle ta deska ovlivnila celou generaci začínajících kapel?
Jo, to je divný. Naše účesy, i to jak jsme se oblíkali - velký šortky, černý ponožky a Conversky, to tu pořád je. Tady v Kalifornii se to pořád nosí. Vidím tu všude a já si jen říkám, že jsme tohle odstartovali my.
Na co z nahrávání desky vzpomínáš nejvíc?
To je první deska, na které jsem se naučil psát písničky. Když jsme napsali Dammit, bylo to jako by nás něco osvítilo, konečně jsme na to přišli. Taky jsme měli písničku nazvanou Emo, která jakoby předpověděla celý to emo hnutí. To všechno, než to vůbec existovalo... No, pravda, Rites Of Spring a Fugazi už to dělali dřív, ale ždná z kapel neprodala tolik kopií jako Dude Ranch.
?
Dude Ranch byla první deska, kterou Blink-182 prorazili do mainstreamu. Čekali jste, že se to stane?
Ne. V té době nás nikdo z našeho labelu neměl rád. Oni pop-punk nesnášeli. Nechtěli pro to nic dělat. Fandili kapele Pavement apod. A tak po dokončení desky jsme za nima přišli a pustili jim konečnou verzi. Poslechnout si ji přišli všichni a po druhé písničce už tam nebyl nikdo (směje se).
Opravdu?
Jo, ale my si mysleli, že to je sranda. Víte, my jsme fakt byli takoví, za jaké nás můžete považovat. Když jsme tam byli poprvý, asi třikrát nebo čtyřikrát jsme jim ukázali naše péra. Asi jsme pobíhali a rozbíjeli různý věci. Fakt jsme tohle všechno dělali. Takoví jsme prostě byli.
Když posloucháš Dude Ranch nyní, jak ti zní?
Když to poslouchám teď, hlavně myslím na ty časy. Nedávno jsem byl na YouTube a narazil jsem tam na video, kdy jsme byli s Dude Ranch v Austrálii. Než jsme začali hrát, něco jsem řekl, potom Mark vyskočil a říká "Jo, to je to co říká tvůj táta, když ho šukám do zadku. Dělal jsem to tak tvrdě, že mi to udělal do pusy" (směje se). Nemůžu uvěřit, že jsme se tehdy bavili takovýmato řečma.
Překvapilo tě, jak rychle ta deska ovlivnila celou generaci začínajících kapel?
Jo, to je divný. Naše účesy, i to jak jsme se oblíkali - velký šortky, černý ponožky a Conversky, to tu pořád je. Tady v Kalifornii se to pořád nosí. Vidím tu všude a já si jen říkám, že jsme tohle odstartovali my.
Na co z nahrávání desky vzpomínáš nejvíc?
To je první deska, na které jsem se naučil psát písničky. Když jsme napsali Dammit, bylo to jako by nás něco osvítilo, konečně jsme na to přišli. Taky jsme měli písničku nazvanou Emo, která jakoby předpověděla celý to emo hnutí. To všechno, než to vůbec existovalo... No, pravda, Rites Of Spring a Fugazi už to dělali dřív, ale ždná z kapel neprodala tolik kopií jako Dude Ranch.
?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář